Patnáct let v managementu vědy a výzkumu

• identifikovat aktuální vědecká témata, která dosud nejsou v dostatečně míře součástí výzkumu na pracovištích Akademie, a to v diskusi s Radami pracovišť;
• dbát na transparentnost a formativní stránku akademického hodnocení pracovišť a podporovat adekvátní alokaci institucionální podpory;
• věnovat pozornost nástrojům podpory a motivacím při podávání žádostí o granty a projekty financované z evropských zdrojů;
• zaměřit se na kritéria prémie Lumina quaeruntur a dalších programů podpory excelence v Akademii věd s cílem zvýšit kvalitu vědy a výzkumu na akademických pracovištích;
• podílet se na formování připravovaného programu Akademie budoucnosti a jeho struktuře, včetně monitoringu jeho výsledků;
• podporovat diverzifikaci výzkumných týmů a meziinstitucionální spolupráci s cílem omezovat akademický inbreeding;
• při své činnosti reflektovat prorodinnou politiku a rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem na pracovištích Akademie věd.

• soustavně upozorňovat akademickou obec na význam etických aspektů vědecké práce a současně dbát na jejich dodržování prostřednictvím Komise pro etiku vědecké práce ustanovené Vědeckou radou;
• uspořádat další ročník konference Vědecká integrita a úloha vědy s cílem reflektovat aktuální výzvy spojené s etikou vědecké práce;
• podporovat přijímání nových programů Strategie AV 21 a podílet se na formování její koncepce;
• sledovat koncepty popularizace vědecké práce v Akademii věd a specificky na jejích pracovištích s cílem objasňovat význam a upevňovat prestiž vědy a výzkumu ve společnosti.

Počínaje rokem 2013 jsem působil v systému vědy a výzkumu v pozicích místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI navrhuje celkové výdaje státního rozpočtu na vědu a výzkum) a současně jako místopředseda Akademie věd, respektive člen předsednictva Akademie. Z těchto pozic jsem měl možnost vyjednávat a navrhovat výši a zaměření finančních podpor.

• návrh Prohlášení o stabilizaci systému VaVaI v České republice z roku 2017 (závazek vlády: zajistit systematické navyšování institucionální podpory pracovišť Akademie věd a veřejných vysokých škol každoročně alespoň o 5 procent);
• návrh Memoranda o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice z roku 2019 (závazek vlády: systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, každoročně nejméně o 4 procenta);
• formulace dílčích cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (například: nastavení adekvátního poměru výše institucionální a účelové složky financování s cílem stabilizovat a zefektivnit výzkumné prostředí, a to při současném zachování alespoň stávající výše účelové složky);
• dojednání další finanční podpory pro COMPASS-U – Tokamak Ústavu fyziky plazmatu AV ČR (v letech 2023–2025 jako samostatná položka v kapitole Akademie věd);
• vyjednání alokace z Národního plánu obnovy pro vybrané obory výzkumu (program EXCELES z roku 2021 – infekční choroby a virologie, onkologie; neurovědy, metabolická onemocnění a kardiovaskulární choroby a sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik; a dále pro aplikovaný průmyslový výzkum);
• vyjednání míry spoluúčasti při spolufinancování projektů podporovaných z evropských strukturálních fondů – operační programy (především v roce 2023, kdy ministerstvo financí navrhovalo neakceptovatelnou míru spoluúčasti pracovišť Akademie věd a vysokých škol);
• vyjednání nové finanční podpory pro ERC.CZ v roce 2019 v rámci kapitoly Akademie věd (pro projekty vědeckých pracovníků působících na pracovištích Akademie věd);
• zajištění další finanční podpory na realizaci mezinárodního hodnocení v Akademii věd (rozpočtové opatření v roce 2017 ve prospěch kapitoly Akademie věd na vrub kapitoly Úřadu vlády).

Za situace, v níž byl aplikován při hodnocení tzv. „kafemlejnek“ a za výsledky přidělovány body, jsem se zasazoval o zrušení této pokřivené praxe již v rámci působení v Komisi pro hodnocení výsledků při RVVI a poté jako místopředseda RVVI. Podobně v týmu, který se podílel od roku 2009 na realizaci Mezinárodního auditu VaVaI v ČR, s cílem prosadit komplexní hodnocení výzkumných organizací jako celku. Toto úsilí bylo úspěšně završeno přijetím zákona, kterým byl definitivně odstraněn „kafemlejnek“ z prostředí vědy a výzkumu. Tento zákon jsem dovedl jak do Poslanecké sněmovny, tak do Senátu (ve spolupráci s místopředsedou K. Havlíčkem):

• metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, tzv. Metodika 2017+ (připravila a vládě navrhla RVVI s cílem prosazovat kvalitu, a nikoliv kvantitu při hodnocení vědy a výzkumu);
• schválení tzv. malé novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje (v roce 2020 s cílem odstranit „kafemlejnek“, viz výše);
• zakotvení vlastního hodnocení v Akademii věd v rámci Metodiky 2017+ (jako součást identity Akademie věd a posílení její pozice na národní úrovni v této věci);
• příklad dobré praxe nového přístupu k hodnocení: situace v Etnologickém ústavu v roce 2018 (organizační změnou následně zrušen Kabinet hudební historie z důvodu dlouhodobě nedostatečného vědeckého výkonu, prosazeno z pozice místopředsedy Akademie věd).

Útoky na Akademii věd a její pozici vyvrcholily v letech 2008–2010. Reakcí byla řada zásadních opatření a kroků, na nichž jsem se podílel, a to již z pozic ředitele Filosofického ústavu, poté místopředsedy Akademie věd ad. Zkušenosti z tohoto období se promítly do mého působení ve vedení Akademie věd i v dalších letech:

• osobní podpora kolegům ve vedení Akademie věd v době útoku na Akademii, podíl na organizaci mimořádného sněmu v roce 2009;
• formulace konceptu Strategie AV 21 v době jejího vzniku (drobnost pro doplnění: „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – motto, které jsem navrhl);
• podpora transferu technologií a znalostí v gesci pracovišť Akademie věd, a to ve spolupráci s Centrem transferu AV ČR jako servisní organizací pro pracoviště (zamítnutí konceptu centrální Organizace pro transfer technologií v centru Akademie věd, která by sama transfery realizovala, rok 2020).

Jiná forma podpory Akademie věd / osobností z prostředí Akademie věd:

• prostřednictvím působení v pozicích napříč systémem vědy a výzkumu (při Evropské komisi, v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, v orgánech Grantové a Technologické agentury ČR, při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR aj.;
• návrhy na ocenění osobností z pracovišť Akademie věd (Česká hlava, Cena předsedy RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu ad.).